Krása, která má život jepičí

Až bude padat v zimě sníh, zkuste se na chvilku zastavit a podívat se na jednotlivé vločky. Říká se, že vloček existuje mnoho druhů. A že snad nejsou na světě dvě stejné.
o   Jedno mají ale všechny společné – jsou nenapodobitelně krásné. Jestliže
byste je viděli několikanásobně zvětšené, museli byste uznat, že nejkrásnější klenoty světa, které vyrobili lidé, jim nesahají ani po kotníky.
sněhová vločka

Kniha plná sněhových vloček

V roce 1931 vyšla v Americe kniha, která se krásou sněhových vloček přímo zabývala. Obsahovala přes dva tisíce mikrofotografií amatérského fotografa Wilsona Bentleyho.
o   Přesto, že na jeho fotografiích nebylo nic jiného nežli zmrzlá voda v podobě sněhových vloček, každý byl nadšený.
Fotograf Wilson Bentley ovšem nebyl první, kdo si všiml, jak jsou sněhové vločky nádherné. Už na počátku sedmnáctého století se překvapivě zabýval výzkumem sněhových vloček německý astronom Johannes Kepler. Později i francouzský filosof René Descartes. Sněhové vločky prostě fascinují nejen romantiky.
·        Jedno prvenství ale Bentleyovi už nikdo nemůže upřít. Byl prvním, kdo sněhové vločky vyfotografoval.
vločky na listech

Vločka je dílem momentální meteorologické situace

Jak se vůbec stane, že jsou jednotlivé vločky tak rozdílné? Vědci se domnívají, že je to způsobeno povrchovým napětím vody, která při mrznutí krystalizuje právě do výsledného tvaru. Sněhové vločky se formují při teplotě od jednoho stupně nad nulou do pětatřiceti stupňů pod bodem mrazu.
–         O jejich výsledném tvaru také rozhoduje to, jaká je momentální vlhkost vzduchu.
–         Například rozvětvené hvězdičky vznikají především za vyšších teplot kolem nuly, a naopak při dvacetistupňových mrazech.
–         Musí být ovšem vysoká vlhkost vzduchu.
Jejich tvar také rozhoduje o tom, jak se budou na zemi snášet. Některé si jen tak plachtí a některé při svém seskoku vibrují. Krásné jsou ale všechny. Alespoň na tu chvilku.

Krása, která má život jepičí
Ohodnoťte příspěvek